Letecký pohled na bioplynovou stanici Číčov
Bioplynová stanice Číčov leží severně nad stejnojmennou obcí v těsném sousedství zemědělského areálu. Za branou příjezdové komunikace do bioplynové stanice vidíme kogenerační jednotku a vlevo fléru na vypouštění zbytkového plynu. Za zelenou budovou velína a halou pro provozní techniku stojí nejviditelnější části bioplynové stanice – vana šnekového podavače, fermentor, dofermentor (se střešní membránou) a koncový sklad.
Celému leteckému záběru vedle objektů vlastní bioplynové stanice dominuje v severo-východo-jižním směru zejména zdánlivě nekonečný pás brdských lesů. Na jihu z něj vystupuje vrch Kokšín (684 m. n. m.) ukrývající zříceninu hrádku z 15. století.
Jihozápadním směrem se otevírá za příznivého počasí poměrně velkorysé panorama rámované výhledem na velikány Šumavy a Bavorského lesa.
Východním směrem leží obec Hořice a nad ní Trokavecká skála (706 m. n. m.)
Severozápadně nad Číčovem zaplňuje horizont vrch Hájek (575 m. n. m.).
Podívejte se na video z výstavby a provozu bioplynové stanice.
Kogenerační jednotka
Kogenerační jednotka slouží k přeměně energie bioplynu na elektrickou energii. Do jednotky, kterou tvoří spalovací motor, se vede očištěný plyn z fermentoru. Plyn nejprve projde šachtou kondenzátu, kde se kondenzací oddělí voda, následně prochází dehydračním zařízením, které plyn dosuší a odstraní zbývající vodu. Teprve po úplném očistění se vede do kompresoru, kde je stlačen a doveden do motoru.
Dvanáctiválcový motor Jenbacher
Toto srdce celé bioplynové stanice v Číčově je vybaveno dvanáctiválcovým motorem Jenbacher a zaručuje elektrickou účinnost 40.4 % a tepelnou účinnost 42.5 %.
Plyn, který měl při odvedení z fermentoru přibližně 42 °C, se do motoru vhání při teplotě 5 °C.
V režimu, kdy motor bioplynové stanice neběží, spaluje vznikající bioplyn hořák přebytečného plynu, tzv. fléra. Používá se při odstávkách motoru.
Na „náměstíčku“ uprostřed areálu
Bioplynové stanice jsou moderní a ekologická zařízení, která se běžně provozují v ČR i ve světě. Zpracovávají širokou škálu materiálů nebo odpadů organického původu prostřednictvím procesu anaerobní digesce (mikrobiální přeměna organických látek bez přístupu vzduchu) v uzavřených reaktorech. Výsledkem procesu je bioplyn, který je zatím nejčastěji využíván k výrobě elektřiny a tepla, a dále digestát, konkrétně jeho tuhá složka separát, který lze použít jako kvalitní hnojivo (obdoba kompostu).
Zařízení umístěné pod úpatím Brd na okraji obce Číčov poblíž Spáleného Poříčí umožňuje celoroční produkci elektřiny pro více než 1 000 domácností. V případě Číčova je "palivem" hovězí kejda a energetické plodiny. Ty při fermentaci produkují bioplyn s vysokým obsahem metanu. Metan je následně využit jako palivo k výrobě elektřiny.
| Parametry bioplynové stanice Číčov | |
|---|---|
| Instalovaný výkon | 526 kW |
| V provozu | 7 750 hodin ročně (tj. téměř 90 % běžného roku) |
| Suroviny | hovězí a vepřová kejda, kukuřičná siláž, travní senáž |
| Elektrická účinnost | 40,4 % |
| Dodaná elektřina | 3,372 GWh ročně (tj. pokrytí spotřeby cca 1 000 domácností) |
| Fermentory | celkový objem 2 958 m3 |
| Plynojem | objem 1 020 m3 |
| Nádrž na kal | objem 2 000 m3 |
Bioplynové stanice fungují převážně automaticky. Důležité je zajistit zejména pravidelnou navážku vstupních surovin a během sezóny vyvézt tzv. digestát – zbytek po fermentačním procesu. Vstupním substrátem je vedle kejdy také kukuřičná siláž, travní senáž a další vhodná biomasa. Denně je třeba podle kvality cca 16 - 55 tun vstupních surovin, ročně dohromady okolo 20 tisíc tun.
První materiál ke "startování" bioplynové stanice Číčov byl dovezen v polovině června 2011. Ke startování bylo třeba 450 m3 kejdy a 160 m3 inocula (reagující substrát z jiné bioplynové stanice).
Celá bioplynová elektrárna zaujímá plochu něco málo přes 1 ha a to i s obslužnou komunikací.
Šnekový podavač
Každou hodinu je do vanového šnekového podavače (s oranžovými stěnami) vložena část z denního objemu biomasy, tj. poměrná část z 22 tun. Podavač ji pomocí tří rotačních šneků rozmělní a na šnekovém dopravníku pásu vyveze do první fermentační nádoby s pevným betonovým stropem o objemu 870 m3. Zde je surovina uložena 20 dní bez přístupu vzduchu. Uvnitř nádoby jsou míchadla, která masu neustále promíchávají, aby bioplyn volně probublával směrem ke stropu fermentoru, kde je jímán. Vytápěné stěny udržují teplotu 42°C.
Dofermentor
Po 20 dnech zdržení se digestát centrálním čerpadlem přečerpá do druhé fermentační nádoby - dofermentoru o celkovém objemu 2 088 m3. Zde zraje dalších 25 dnů do celkových 55 dnů, které jsou nutné k vytvoření ideálního bioplynu. Bioplyn je plyn produkovaný během anaerobní digesce organických materiálů a skládající se zejména z metanu (CH4) a oxidu uhličitého (CO2). Jednotlivé nádoby sestávají z několika betonových dílců o výšce 6 metrů (celková výška fermentorů včetně podzemních částí a zastřešení je zhruba 10 metrů). Tloušťka stěn je 31 cm včetně tepelné izolace. Dvoumembránový plynojem na bioplyn má objem 1020 m3, a tvoří střechu dofermentoru. Vrchní plášť je trvale nafukován vzduchem, který vyplňuje prostor mezi membránami a současně vytváří slabý přetlak pod spodní membránou, kde je kumulován bioplyn. Biomasa v dofermentoru je hermeticky uzavřena speciální plachtou, nad ní je vzduchová kapsa a další plachta, která kryje celou nádobu. Statiku jímek zajišťují lana vně konstrukce předepínající konstrukci.
Koncový sklad
Zpracovaná biomasa se dělí na tuhou (separát) a kapalnou část (fugát). Rozdělení na touhou a tekutou složku se provádí pomocí separátoru. Fugát se používá k případnému ředění reagujícího substrátu a tím k dodržení obsahu sušiny ve fermentorech. Tuhý separát je po vyvedení z fermentačních nádob možné využít k hnojení jako přísadu do kompostu nebo jej i v podobě peletek spálit jako biomasu. Kapalná část se vede do otevřené skladové jímky (koncového skladu) s obsahem 2 000 m3, která se zhruba jednou za 3 měsíce vyváží.
Fléra
Fléra, tryska pro bezpečnostní spalování přebytečného plynu, spaluje plyn v objemu 150 - 250 m3/h pod tlakem 10 - 50 mbar v režimu, kdy motor bioplynové stanice neběží. Tryska je vysoká 4,8 m.
Strojovna, centrální čerpadlo
Centrální čerpadlo primárně přepouští digestát z fermentoru do dofermentoru. Lze ho použít i v opačném směru a to v případě nutnosti ředění digestátu ve fermentoru. V dofermentoru je promícháván digestát o menším obsahu sušiny než ve fermentoru.
Fermentory
Pohled ze střechy prvního fermentoru zahajuje naši exkurzi, která současně popisuje výrobní řetězec v bioplynové stanici.
Šnekový podavač
Každou hodinu je do vanového šnekového podavače (s oranžovými stěnami) vložena část z denního objemu biomasy, tj. poměrná část z 22 tun. Podavač ji pomocí tří rotačních šneků rozmělní a na šnekovém dopravníku vyveze do první fermentační nádoby s pevným betonovým stropem o objemu 870 m3. Zde je surovina uložena 20 dní bez přístupu vzduchu. Uvnitř nádoby jsou míchadla, která masu neustále promíchávají, aby bioplyn volně probublával směrem ke stropu fermentoru, kde je jímán. Vytápěné stěny udržují teplotu 42 °C.
Dofermentor
Po 20 dnech zdržení se digestát centrálním čerpadlem přečerpá do druhé fermentační nádoby - dofermentoru o celkovém objemu 2 088 m3. Zde zraje dalších 25 dnů do celkových 55 dnů, které jsou nutné k vytvoření ideálního bioplynu. Bioplyn je plyn produkovaný během anaerobní digesce (mikrobiální přeměna bez přístupu vzduchu) organických materiálů. Skládá se zejména z metanu (CH4) a oxidu uhličitého (CO2). Jednotlivé nádoby se skládají z betonových dílců o výšce 6 metrů (celková výška fermentorů včetně podzemních částí a zastřešení je zhruba 10 metrů). Tloušťka stěn je 31 cm včetně tepelné izolace. Dvoumembránový plynojem na bioplyn má objem 1 020 m3, a tvoří střechu dofermentoru. Vrchní plášť je trvale nafukován vzduchem, který vyplňuje prostor mezi membránami a současně vytváří slabý přetlak pod spodní membránou, kde je kumulován bioplyn. Biomasa v dofermentoru je hermeticky uzavřena speciální plachtou, nad ní je vzduchová kapsa a další plachta, která kryje celou nádobu. Statiku jímek zajišťují lana vně konstrukce předepínající konstrukci.
Fléra
Fléra, tryska pro bezpečnostní spalování přebytečného plynu, spaluje plyn v objemu 150 - 250 m3/h pod tlakem 10 - 50 mbar v režimu, kdy motor bioplynové stanice neběží. Tryska je vysoká 4,8 m.
Velín
Řídicím centrem celé bioplynové stanice je velín, který je umístěn v přízemní místnosti vedle haly pro provozní techniku. Na dvou kontrolních monitorech se zde sbíhají informace ze všech částí bioplynové stanice. Obsluha bioplynové stanice kontroluje na monitorech a kontrolních panelech veškeré aktuální ukazatele a hodnoty týkající se výroby elektřiny.
Nápověda
Stiskněte levé tlačítko myši a tahem volte úhel pohledu nebo použijte tlačítka klávesnice.
 | přesune vás na přehled elektráren |
 | přesune vás na hlavní stránku elektrárny |
| zobrazí informace o prohlížené části prohlídky |
 | zobrazí vaši polohu v elektrárně |
 | zobrazí galerii náhledů |
 | přiblíží obraz |
 | oddálí obraz |
 | posune obraz doleva |
 | posune obraz nahoru |
 | posune obraz dolu |
 | posune obraz doprava |
 | nápověda |
 | zapne režim zobrazení na celou obrazovku |