Letecký pohled na NZ Ledvice

Nový zdroj v Ledvicích – nejmodernější klasická elektrárna ve střední Evropě – vyrostl na místě dosavadní uhelné elektrárny Ledvice. Díky své poloze mezi Českým středohořím a východním úpatím Krušných hor nabízí jedinečné výhledy. Ty ocení zejména návštěvníci 140metrové vyhlídky na nejvyšší průmyslové stavbě v České republice. Díky naší virtuální prohlídce však podobný zážitek neunikne ani mnohem širšímu publiku zájemců o industriální turistiku.

Od sopek ke Krušným horám

Zhruba 10 kilometrů východním směrem upoutá pozornost kuželovitý masiv Milešovky (837 m. n. m.) pokládané za největrnější horu České republiky. Na bývalé sopce je dnes meteorologická stanice i rozhledna s restaurací.

Jižním směrem za bývalým lázeňským městem Bílina vystupuje další dominanta kraje – 539 metrů vysoká Bořeň označovaná za největší povrchový znělcový útvar ve střední Evropě. Nejvýraznější dominantou samotné Bíliny je zámek přestavěný v 17. století do současné podoby. Magnetem pro turisty je historizující centrum města, kostel sv. Petra a Pavla s výraznými gotickými a renesančními prvky.

Na jihozápad za Ledvickým zdrojem se rozkládají doly Bílina, za kterými jsou patrné obrysy rafinérií v Záluží u Mostu.

Severozápadní horizont odhaluje zhruba 15 kilometrů vzdálené hřebeny Krušných hor v oblasti Klínů, Loučné (956 m. n. m.) a Bouřňáku (869 m. n. m.).

Na severovýchod naopak krajina sestupuje do nížiny k Teplicím, významnému středoevropskému lázeňskému městu s několika pozoruhodnými lázeňskými domy a výraznou architekturou. V těsné blízkosti města lze navštívit bývalé hornické městečko Krupka s nejdelší visutou lanovou dráhou ve střední Evropě.

Před elektrárnou

Elektrárny ze severočeského regionu jsou dlouhodobě stabilním prvkem českého energetického mixu. Jejich současná obnova nebo kompletní nová výstavba jsou součástí strategického plánu Skupiny ČEZ na zvýšení efektivity při současně klesající kvalitě vytěženého uhlí, a to vše v souvislosti s nejpřísnějšími opatřeními na ochranu životního prostředí a dalším regulačními nařízeními českých i evropských úřadů.

Podívejte se, jak funguje uhelná elektrárna.

Projekt obnovy zdrojů Skupiny ČEZ

Strategie Skupiny ČEZ v oblasti výroby je založena na vytvoření diverzifikovaného výrobního mixu. Rozvojem jaderných projektů všude tam, kde je to možné, výstavbou plynových elektráren, investicemi do uhelných elektráren (při významné nákladové výhodě), ale i prostřednictvím obnovitelných zdrojů a environmentálních investic. Tuzemské projekty jsou převážně realizovány v lokalitě Severní Čechy.

Další klasickou elektrárnou, která je součástí programu obnovy a výstavby elektráren Skupiny ČEZ, je Elektrárna Ledvice, kde byl vybudován nový vysoce ekologický nadkritický blok o výkonu 660 MWe a účinností téměř 43 %. Výstavbu realizovala společnost ŠKODA PRAHA INVEST, s.r.o.

Elektrárna Ledvice

Původně byla elektrárna Ledvice tvořena 5 bloky, postavenými v letech 1966 – 69, blokem č.1 o výkonu 200 MW a boky č.2 až 5 po 110MW.

Bloky 1 a 5 byly odstaveny z provozu v devadesátých letech, bloky 2 a 3 byly v polovině devadesátých letech vybaveny odsířením, blok č.4 prošel zásadní rekonstrukcí - původní granulační kotel byl nahrazen v r. 1998 kotlem s fluidním spalováním, v r. 2007 byla vyměněna i turbína, ta je optimalizována pro teplárenský provoz, výkon zůstal 110MW. Bloky 3 a 4 byly odstaveny v letech 2013, resp. 2015.

V současné době je v provozu již jen blok č.4 o výkonu 110 MWel a nový blok č. 6 o výkonu 660MWel.

Jako záložní zdroj slouží nově postavená plynová kotelna o parním výkonu 160 t/hod.

Elektrárna Ledvice kromě výroby elektrické energie zajišťuje také dodávky tepla pro odběratele v nejbližším okolí a prostřednictvím ČEZ Teplárenská a.s., v páře dodává teplo pro města Teplice, Bílina a v horké vodě i pro město Ledvice. Společná výroba elektřiny a tepla v jednom cyklu, tzv. kogenerace, snižuje spotřebu paliva na vyrobenou jednotku energie a tím šetří i životní prostředí.

Celková roční dodávka tepla odběratelům je cca 1000 TJ při maximálním odběru v současné době cca 150 MWt. Instalovaný výkon umožnuje dodat do tepelných sítí celkem až 270 MWe. Elektrárna tedy disponuje značnou výkonovou rezervou, která umožňuje připojení dalších odběratelů (např. město Duchcov) a navýšení dodávek do stávajících lokalit. Výhodou dodávky tepla z elektrárny jsou přiměřené a konkurenceschopné ceny a provozně – technická i cenová stabilita dodávek.

Výstavba nového zdroje elektrárny Ledvice – Projekt NZ660MW

Rozhodnutím o vybudování tohoto nejmodernějšího elektrárenského bloku v ČR padlo v r. 2006, kdy byl schválen Záměr stavby.

Koncepce Nového zdroje byla zvolena tak aby odpovídal současnému špičkovému stavu techniky a splňoval nejvyšší technicko-ekonomické a ekologické parametry.

Tyto požadavky vedly k volbě nadkritického tlaku a teploty přehřáté páry 600 °C, resp. 610 °C u páry přihřáté.

Hodnota instalovaného elektrického výkonu - 660MW - byla zvolena jako průnik volitelných parametrů výrobních technologií (nadkritické parametry páry a velké jednotkové výkony ke zvýšení energetické účinnosti), využitelných zásob energetického uhlí v dole Bílina na dobu projektové životnosti bloku, prostorových podmínek staveniště ELE a velikostí výkonu z hlediska spolehlivého provozu přenosové soustavy ČR.

Příprava staveniště Nového zdroje byla vzhledem k situaci v prostoru ELE značně komplikovaná a časově náročná. Nejdříve musely být nově postaveny a uvedeny do provozu společné technologie, nutné k zajištění provozu stávajících bloků, které původně stály tam, kde měl vyrůst blok nový.

Byla to hlavně chemická úpravna vody a zauhlování, skládka uhlí, ale také čerpací stanice dešťových vod, regulační stanice plynu, nová administrativní budova. Tyto práce probíhaly v letech 2007 a 2008.

Vlastní výstavba nového zdroje byla zahájena v lednu 2009, stavební připravenost pro montáž hlavních technologií - kotelna a strojovna - byla předána dodavatelům kotle a turbíny na jaře 2010. Tlaková zkouška kotle se uskutečnila v květnu 2013, generátor byl poprvé přifázován v červenci 2014. Podívejte se na přifázování Nového zdroje v Ledvicích.

Jak vzniká elektřina

Nový zdroj elektrárny Ledvice vyrábí elektrickou energii v zásadě stejným způsobem jako stávající bloky, avšak s výrazně vyššími parametry páry (teplota 600 °C namísto 540 °C, tlak 27 MPa oproti 12,8 MPa u starých bloků) ) jež umožňují dosažení podstatně vyšší účinnosti a tím i výrazné snížení spotřeby paliva na vyrobenou kilowatthodinu (o více než 20%).

Spalováním hnědého uhlí v parních generátorech dochází k přeměně energie chemicky vázané v palivu na tepelnou energii. Tato energie se využívá k odpařování vody pod vysokým tlakem a při vysokých teplotách. Takto vzniklá pára následně pohání turbínu. Připojený generátor přeměňuje rotační energii hřídele turbíny na elektrickou energii. Pára po průchodu turbínou vstupuje do kondenzátoru, kde zkondenzuje, kondenzát se postupně ohřívá v regeneračních ohřívácích a poté je jako napájecí voda čerpána zpět do kotle. Kondenzační teplo je z kondenzátoru odváděno chladicí vodou do chladicí věže, tam se voda ochladí a čerpá zpět do kondenzátoru.

Ze spalovacích procesů probíhajících při výrobě elektřiny a tepla vznikají vedlejší energetické produkty – z popela v palivu vznikají struska a popílek, v odsiřovacím procesu vzniká sádrovec. Tyto produkty se stávají - za předpokladu splnění technických a zákonných podmínek - surovinou pro další zpracování a výrobu, která je využitelná zejména ve stavebnictví a rekultivaci vytěženého lomu Bílina.

Centrální dozorna

Z dozorny je řízena většina zařízení Nového zdroje Ledvice. Právě odtud míří pokyny do jednotlivých částí provozu. Za plného provozu zde pracuje více než 10 specialistů.

Kotelna - podlaží ±0,00m

Ventilátorový mlýn

Ventilátorový mlýn drtí uhlí na jemný prach a ten následně fouká do kotle. Ten má celkem 8 mlýnů, na plný výkon jich je v provozu 7 a zpracují až 550 t uhlí za hodinu - to je v případě nejhoršího projektovaného uhlí o výhřevnosti 10,5 GJ/t, při jmenovité výhřevnosti 11,5 GJ/t je to 442 t uhlí za hodinu.

Vzduchový ventilátor

Dodávku spalovacího vzduchu pro spalovací proces zajišťuje axiální ventilátor. Množství vzduchu se reguluje natáčením lopatek oběžného kola, při plném výkonu dodává ventilátor do kotle až 20m3 vzduchu za vteřinu.

Kotelna

Kotel bloku 660 MW je největší elektrárenský kotel v ČR. Výška samotného kotle je 132 m, budova kotelny, včetně přilehlých schodišťových věží, je vysoká přes 143m, je to tedy nejvyšší budova v ČR.

Palivo se přeměňuje na tepelnou energii

Hnědé uhlí se dopravuje ze zásobníku surového uhlí pomocí dopravníků do sušek ventilátorových mlýnů. Zde se nejdříve zbavuje vlhkosti (obsah vody v surovém palivu je kolem 25%) pomocí horkých spalin nasávaných mlýnem z horní části spalovací komory kotle. Ve mlýně se palivo rozemele na jemný prášek, který se přímo fouká do uhelných hořáků kotle a následně spaluje ve spalovací komoře (její průřez je 20x20 metrů a výška přes 75 metrů).

Proces spalování je řízen tak, aby v každém okamžiku byl do kotle přiváděn spalovací vzduch ve správném poměru k palivu a byl rozdělený tak že již v této fázi se na minimum omezuje tvorba oxidů dusíku (NOX). I bez přídavných katalyzátorů je tímto způsobem možné dodržet zákonem předepsané emisní limit pro kysličníky dusíku (NOX), který je 200 miligramů na metr krychlový kouřových plynů.

Horké spaliny se z teploty přes 1200 °C postupně ochlazují na výhřevných plochách kotle (stěny spalovací komory, tvořené trubkovými membránami, trubkové svazky přehříváků a přihříváků a ohříváku vody), poté předají ještě část tepla spalovacímu vzduchu a po odloučení popílku v elektrostatickém odlučovači předají poslední část využitelného tepla ve spalinovém výměníku, kde se ochladí ze 170 °C až na cca 130 °C.

Strojovna

Největším prostorem celé elektrárny je její strojovna – hala o rozměrech zimního stadionu. Ve strojovně je nejvýraznějším prvkem turbína s generátorem, v nižších patrech jsou k vidění především kondenzátory, kondenzátní čerpadla, vývěvy, nízkotlaké ohříváky kondenzátu a vysokotlaké ohříváky napájecí vody.

Turbosoustrojí

Parní turbína

Turbína je největší svého druhu v ČR. Turbíny 1000MW bloků v Temelíně jsou sice výkonově i rozměrově větší, pracují ale s podstatně nižšími parametry páry. I tak jsou rozměry stroje úctyhodné - celková délka turbosoustrojí včetně generátoru a budiče je 53 m, průměr posledního oběžného kola NT dílů je takřka 4 m, lopatky tohoto stupně jsou přes metr dlouhé. Turbína je čtyřtělesová, má samostatný vysokotlaký a středotlaký díl a dva nízkotlaké díly. Pod těmito jsou umístěny dva kondenzátory.

Pára vstupující do vysokotlakého dílu má teplotu 600 °C a tlak 27,2 MPa, vystupuje z něj s parametry 5 MPa, 356 °C a vrací se zpět do kotle aby se znovu ohřála na 610 °C. S těmito parametry pak znovu vstupuje do turbíny, tentokrát do středotlakého dílu a z něj do dvou nízkotlakých dílů, kde expanduje až do hlubokého vakua.

Generátor

Rotační energie hřídele turbíny se přeměňuje na elektrickou energii v připojeném generátoru. V magnetickém poli mezi rotorem generátoru a statorem generátoru se indukcí vytváří elektrická energie. Konstantní rychlost 3000 ot/min, která zajišťuje standardní kmitočet 50 Hz, napětí 21 kV, které se následně transformuje a rozvádí do rozvodné sítě 400kV VVN.

Kondenzátory

Pro dosažení maximální účinnosti je třeba, aby expanze páry v turbíně byla co nejdelší, tedy do co nejmenšího protitlaku. Toto je zajištěno kondenzátory, které jsou dva, jeden pod každým NT dílem turbíny. Jsou zapojené na straně chladicí vody v sérii, takže provozní tlaky v nich se mírně liší. Získává se tím zase nějaká desetinka procenta na účinnosti. Za provozu je v kondenzátorech hluboké vakuum – při jmenovitém výkonu je zde tlak jen 35, resp. 42 mbar, tedy jen cca 3,5 /4,2 % atmosférického tlaku. Pro vytvoření vakua při najíždění bloku a odsávání vzduchu, jenž proniká do vakuového systému netěsnostmi během provozu, slouží 3 vodokružné vývěvy.

Skupenské teplo kondenzující páry je odváděno chladicí vodou, která proudí uvnitř nerezových trubek. Pro dosažení co největší chladicí plochy je těchto trubek v každém kondenzátoru 20 000, celková teplosměnná plocha je 28 000 m2 tj. 2,8 hektaru!

Prostor pod kondenzátory

Abychom odvedli kondenzační teplo páry, která vystupuje z turbíny, musíme přes kondenzátor prohnat 15 m3/s chladicí vody, která se zde ohřeje o 10 °C.

Přívod a odvod chladicí vody je ocelovým potrubím s vnitřním protikorozním nátěrem, část trasy mezi čerpací stanicí chladicí vody a strojovnou je uložena v zemi. Průměr potrubí je 2,8 m, na vstupu do kondenzátoru se potrubí rozvětvuje (oba kondenzátory mají dvě paralelní sekce), na výstupu se opět spojuje, obě paralelní trasy mají průměr 2 m.

Pro názornost: průměrný roční průtok nejbližší řeky - Bíliny - je kolem 12,4 m3/s, tepelný výkon odváděný z kondenzátoru by vodu v řece ohříval o 12 °C.

Napájecí čerpadla

Napájecí čerpadla slouží k dopravě napájecí vody do kotle. Jsou umístěna v samostatné strojovně. Jsou celkem tři, pro plný výkon bloku jsou třeba v provozu dvě z nich, třetí slouží jako záloha.

Čerpadla jsou poháněna elektromotory o max. výkonu 16 MW, regulaci otáček zajištuje hydraulická spojka s regulačním rozsahem 800 až 5050 ot/min. množství napájecí vody dodávané do kotle je tak možno regulovat v rozsahu od cca 120 t/hod při tlaku 7 MPa až po maximálně 1050 t/hod při tlaku 35 MPa.

Elektrostatické odlučovače

Větší část popela obsaženého ve spalovaném uhlí je tak jemná, že je prouděním spalin vynášena z kotle ven. Proto je za kotlem postaven odlučovač popílku, kde se sníží množství popílku z cca 70 g/Nm3 spalin na pouhých 50 mg/Nm3. V absolutních číslech je to snížení z 118 t/hod na 85 kg/hod, účinnost odlučovače je tedy více než 99,9%.

Odlučovač je elektrostatický, tzn. částice popílku se nabijí elektrostatickým nábojem, usazují se na elektrodách, které jsou automaticky oklepávány, a odloučený popílek padá do výsypek pod elektrodami, odkud je pneumaticky dopravován do sil.

Odsíření

Hlavní škodliviny vznikající při spalování uhlí jsou popílek, kysličník siřičitý vznikající ze síry v palivu a kysličníky dusíku (NOx), jež vznikají jednak z dusíku ve spalovacím vzduchu, jednak z dusíku obsaženému v uhlí. Nedokonalým spalováním může vznikat také kysličník uhelnatý. Vznik NOx a kysličníku uhelnatého je minimalizován již při spalovacím procesu, popílek je z největší části odstraněn v elektrostatických odlučovačích.

Kysličník siřičitý se odstraňuje v odsiřovacím zařízení takzvanou mokrou vápencovou vypírkou – reakcí jemně namletého vápence, kysličníku siřičitého a přidávaného oxidačního vzduchu vznikají síran vápenatý (sádrovec), voda a kysličník uhličitý. Tato reakce probíhá v absorberu, válcové nádobě o průměru 17 m, výšce 47 m, cirkulaci vápenco-sádrovcové suspenze zajišťuje celkem 5 procesních čerpadel, výtlak každého z nich je veden do jednoho z pěti pater sprch, kde se suspenze rozpráší na co nejmenší kapičky. Zespodu jsou do absorbéru přivedeny spaliny, z těch se po průchodu sprchami "vypere" kysličník siřičitý a zachytí se i poslední stopy popílku. Z absorbéru jsou vyčištěné spaliny o teplotě již jen kolem 70 °C vedeny laminátovým potrubím o průměru 8 m do chladící věže, ze které jsou tahem věže, jež je znásoben teplem přiváděným chladicí vodou, zvedány vysoko do atmosféry.

Vystupující spaliny mají obsah popílku do 20 mg/Nm3, obsah SO2 do 150 mg/Nm3.

Vzniklý sádrovec je možno odvodňovat, ukládat do skladu odkud může být nakládán do vagonů či kamionů pro prodej jako "energosádrovec", velká část se zapracovává do "litého granulátu", používaného k tvarování vnitřní výsypky dolu Bílina.

Čerpací stanice litého granulátu

Provozem nového zdroje vzniká značné množství vedlejších energetických produktů (VEP), tj. tuhých zbytků po spálení uhlí a z čištění spalin. Tyto je možné jednak přímo prodávat – sádrovec, popílek – jako stavební suroviny, z části se jejich smícháním a přidáním vápna a vody vytváří stavební surovina, takzvaný "litý granulát", jež je speciálními čerpadly dopravován zpět do dolu a tam použit pro tvarování vytěžených prostor dolu před rekultivací.

Chladicí věž

K ochlazení vody, jež se ohřála v kondenzátoru, slouží chladicí věž. Je to chladicí věž s přirozeným tahem chladicího vzduchu. I přes vysokou účinnost bloku je teplo odváděné v chladicí věži zhruba polovina tepelného výkonu kotle, tomu odpovídá i velikost chladicí věže - ta má v základně průměr 108 m, výšku 140m. Trvale přes ni proudí více než 52 000 krychlových metrů vody za hodinu, ta se ve věži ve výšce cca 12 m rozstřikuje v celém průřezu věže na drobné kapičky a padá do bazénu pod věží. Odsud je hlavními chladicími čerpadly (2 ks , každé o výkonu až 30 000 m3/hod) čerpána zpět do kondenzátoru.

Chladicí voda se ve věži ochlazuje o 10 °C, část předaného tepla ohřívá vzduch proudící věží, větší část je ale skupenské teplo vody která se ve věži odpaří – při plném výkonu je to až 900 m3/hod. Odparem se voda v cirkulující v okruhu zahušťuje, takže je nutno část odvádět jako odluh. Celkové množství vody, které musí nahradit ztráty odparem a odluhem je až 1200 krychlových metrů za hodinu.

Vyvedení výkonu

Transformátory

Generátor vyrábí elektřinu o napětí 22 kV, na úroveň 400 kV je napětí zvyšováno blokovými transformátory (tři jednofázové transformátory) Vedle vývodových traf je záložní transformátor ze soustavy 110 kV, jež slouží k napájení odstaveného bloku při vypnuté lince 400 kV.

Naproti transformátorů je vývodové pole s odpojovači, na které je napojena nová linka 400kV, jež propojuje nový blok s přenosovou soustavou.

Zauhlování

Zauhlováním zajištuje dopravu energetického uhlí z úpravny Ledvice na stávající blok B4 a na nově vybudovaný blok 660 MWe (B6).

Výstavby nového zauhlování proběhla ve dvou etapách - v první etapě byla zahrnuta veškerá zařízení zabezpečující provoz bloku B4 a dosluhujících energetických bloků B2, B3 a zařízení společná i pro provoz Nového zdroje Ledvice. Společná zařízení jsou představována skládkou uhlí o kapacitě cca 70 000 tun uhlí a příslušnými dopravními cestami na tuto skládku a ze skládky na výrobní bloky.

Ve druhé etapě výstavby zauhlování byly vybudovány dopravní cesty do nového zdroje 660 MWe. Pasovými dopravníky (modrý most na vysokých podpěrách, jenž stoupá zprava doleva k budově kotelny) jsou plněny provozní zásobníky surového uhlí na kotelně B6.

Jak blok B4, tak nový blok B6 mohou být zásobovány buď přímo z dolu Bílina, tak ze skládky, přičemž zásoba uhlí na skládce je počítána na cca týden provozu B6.

Infocentrum - přízemí

Elektrárna Ledvice disponuje moderním informačním centrem, které nabízí pohled do minulosti, současnosti a budoucnosti klasické energetiky. Návštěvníkům poskytne informace jak o elektrárně, Skupině ČEZ, vývoji energetiky, tak samozřejmě i k blízkému okolí.

Infocentrum Ledvice je zaměřené na klasickou uhelnou energetiku a je tak první svého druhu v České republice. Tematicky doplňuje ostatní informační centra Skupiny ČEZ zaměřená na jadernou energetiku či obnovitelné zdroje. Nové informační centrum je třípodlažní a vyznačuje se výrazným moderním architektonickým a výtvarným řešením. Styl expozice je akční, interaktivní, nabízí zážitkovou formu prezentací a využívá vysoce vyspělé audiovizuální technologie, např. 3D zobrazení, virtuální realitu, on-line měření fotosyntézy živého stromu, detailní popisy technologie nového uhelného elektrárenského bloku, atd. Kapacita informačního centra pro skupiny je 50 osob.

V rámci exkurzí je umožněn vstup na vrchol nejvyšší budovy v České republice (150 metrů vysoká) nabízející atraktivní vyhlídku. Ta současně umožňuje spatřit i nejnižší bod naší země – aktuálně ve výšce pouhých cca 10 metrů nad úrovní hladiny severního moře. Nachází se totiž na dně blízkému lomu Bílina.

Infocentrum v Ledvicích je přístupné veřejnosti od pondělí do pátku, vždy od 7 do 15 hodin (s výjimkou státních svátků). V případě větších skupin si lze jeho návštěvu předem objednat prostřednictvím telefonu na čísle 411 102 313 nebo e-mailu: infocentrum.ele@cez.cz. Informační centrum bylo vybudováno v rámci probíhající komplexní obnovy uhelných elektráren a výstavby nového zdroje v Ledvicích. Modernizace elektráren přinese další zlepšení v oblasti životního prostředí na severu Čech.

Kde nás najdete?

Infocentrum Elektrárny Ledvice
ČEZ, a. s. – Elektrárna Ledvice
Bílina, č.p. 141
418 48 BÍLINA

Tel.: +420 411 10 2313
E-mail: infocentrum.ele@cez.cz

Infocentrum – 1. patro

Ve virtuálním a interaktivním světě Informačního centra není problém projít si doslova celou elektrárnu. Pomocí joystiku se do velké trojrozměrné obrazovky ponoří každý a hned vidí, jak vypadá elektrárna zevnitř. Projde se kolem turbíny, nahlédne do odsíření, kotelny a dalších provozů. Samozřejmostí je pak audiopanel se zvuky chladicí věže, turbíny, elektroodlučovačů a dalších elektrárenských zařízení. Bez povšimnutí není ani on-line měření fotosyntézy živého stromu a rekultivace.

Prostřednictvím více či méně náročných testů si pak každý může ověřit své znalosti z klasické energetiky, ať už s nimi na prohlídku Informačního centra přišel nebo je zde právě získal.

Infocentrum – 3D Cinema

Návštěvníci ledvického Infocentra se mohou také prostřednictvím 3D filmu seznámit se vznikem Vesmíru, tedy i planety Země a jejím evolučním vývojem. Stačí si nasadit 3D brýle a zasednout v 3D kinosále. Všichni se tak dozvědí, kdy se mezi plavuněmi a přesličkami proháněli dinosauři, jaký je potkal osud a co z toho vzniklo.

Samozřejmě uhlí a od něj už byl jen krůček, trvající ovšem ještě řadu století, ke zrození první uhelné elektrárny a po ní pak dalších. Závěrečný pohled na osvícená města pak nenechá nikoho na pochybách, že se ocitl správně – v předpolí Elektrárny Ledvice, kde funguje nový moderní vysoce ekologický výrobní zdroj.

Nápověda

Stiskněte levé tlačítko myši a tahem volte úhel pohledu nebo použijte tlačítka klávesnice.

přesune vás na přehled elektráren
přesune vás na hlavní stránku elektrárny
zobrazí informace o prohlížené části prohlídky
zobrazí vaši polohu v elektrárně
zobrazí galerii náhledů, stiskem šipky se přesunete ve výčtu náhledů
přiblíží obraz
oddálí obraz
posune obraz doleva
posune obraz nahoru
posune obraz dolu
posune obraz doprava
nápověda
zapne režim zobrazení na celou obrazovku